#2 Kolo pro život, Mladá Boleslav 15.5.2010
#2 KOLO PRO ŽIVOT 2010 MLADÁ BOLESLAV 15.5.2010
PROLOG
Sobota , 7 hodin ráno, budík. Venku zataženo, asi 9 st. Neprší.Tady.Zatím
Trochu jsme vypadli z rytmu během závodní pauzy ale rychle to doháníme, inu, léta cviku,dřiny a odříkání se bezprecedentně úročí. Tedy snídaně, rychle sbalit a překontrolovat věci, naložit kolo a příslušenství včetně fotografa,který takto řeší nemožnost závodění.. a odjezd.
Netrvalo dlouho ( pro čtenáře,příslušníky PČR-dle předpisů samozřejmě) a jsme v zázemí dnešního závodu. Trochu mne děsí bahno, zima a olověně šedé mraky,jinak je vše tak jak má být. Dodržujeme léty zažitý harmonogram jednodenních akcí, 2 hodiny před startem příjezd a prezentace, hodinu před startem kompletace doplňků ( čip, číslo,bidony) na kolo, oblečení a odjezd na start.
ZÁVOD
Odstartováno. My, zkušenější borci zezadu pelotonu víme, že máme ještě asi 10minut čas, než se věci pohnou kupředu… Ale odjíždíme, kolečko okolo Zákaznického centra Škoda a Muzea ( asi nějaká skrytá symbolika…) a nabíráme rychlost. Sjezd do zázemí, první annonce dnešního terénu – tedy bahno jako prasátko – a jedeme podél vody na první stoupání, kde se seřadíme tak jak máme karty rozdány od Boha výkonnosti. První sjezd, výjezd a PAUZA. Asi 20minut stojíme, mezitím nás fotí Markéta Navrátilová ( to bude zase řečí, co je to za závod, když tam stojíme) sjezd je jednostopý, mokrý měkký a nevím proč většina ho schází, ačkoliv to není nic nebezpečného. Dole rovina, měkká pěšina, občas louže. NA 10. km nás čeká výživné stoupání, ne tak profilem ale asi půlmetrovou, dobře zpracovanou ( předcházejícími jezdci ) masou bahna. Chodit v tom nejde, jak to jen můžou vyjet ?
Nahoře polní pěšiny, cesty, výhled na stále stejnou oblohu, lesík, pěšina sjezd, měkčí měkký a bahno. To co jsme v minulém kopci šli nahoru, teď jedeme dolů., jen v jiném místě.Tedy, někteří. Někteří jdou nebo vstávají z okolí sjezdové cesty. Je to buď – anebo. Tedy buď spadnu hned anebo za chvíli. Ale kupodivu jsem dole bez pádu podjíždím mostík, kde byly takové divné nápisy okruh I a okruh II, o tom budu ještě přemýšlet a mezitím pozdravuji firmu MICHELIN a její výrobek COUNTRY MUD 2,0. Svištíme po asfaltce, trocha posvačíme, občas do dutiny ústní vlítne bahno z pláště. Pohoda však netrvá dlouho, zatáčíme vlevo a zase stoupáme. Tenhle závod by se klidně mohl jmenovat Od Jizery nahoru a dolu, to ostatní je jen marketingová omáčka. Dostáváme se ke zřícenině hradu Zvířetice, tady zpomaluji a místo si důkladně prohlížím ( a tím znejisťuji za mnou jedoucí, pardon). Jezdím okolo přes 40 let, věž vídám z dálnice nebo silnice u Bakova nad Jizerou, o areálu a jeho záchraně jsem v 70.letech četl v ABC a Mladém Světe, akce Brontosaurus….. Možná si vzpomenete.Ale pokračujeme v jízdě, opět polňačky,pěšiny louže asfalt a rozdělení tratě. Výčitky, proč jsem si dnes nevybral Fitness jízdu mi jsou k ničemu, tak točím vlevo na dlouhou. Vjíždíme do vesničky, pořadatel se baví s někým známým a zapomene nás otočit dolu na asfalt o 180st., dole zase o 180st do původního směru, ale tam už nikdo není, řešíme to s dalším kolegou závodníkem odhadem, asfalt, odbočka, asfalt, před hospodou doleva a táhlé mírné stoupání, kde odbočujeme do terénu ( a to je to místo z fotky, která byla v článku na webu KPŽ u tohoto závodu, který se jede dnes poprvé, ale fotka už byla s předstihem, inu, pořadatelé, to jsou lišáci ). Stoupání, není celkem co dělat, nohy se točí, a tak mne napadá, že ten první extra blátivej sjezd asi pojedeme ještě jednou, jinak by tam to označení nemuselo být. Konečně se trochu rozjíždím, patrně se poměr tréninkových a závodních kilometrů v tuto chvíli změnil, začínám dojíždět závodníky přede mnou. A taky je předjíždím, světe div se. Terén asfalt, šupec, rychlost stoupá, občerstvovačka. Dle diskuse na ni mnoho lidí nadávalo, ale nesouhlasím, vše potřebné k tomuto závodu je tady. Pití, koláčky a hlavně NAPROSTO SUPER ŠKVARKOVÁ POMAZÁNKA, podobná kdysi bývala na Malevilu, možná snad ještě je). Řízná dechovka, možná snad zhudebnělá pornografie aĺa Čecho decho a příjemní pořadatelé. A ještě příjemnější slečny pořadatelky. Jedeme dál, terén ok, v mezích možností ( a natrénovaných km) , opět pár lidí dojíždím, předjíždím, pak sjezdík menší táhlý, přejezd asfaltky, označení 45km a …… dojeto. Krize, hlaďák, nohy netočí, jen vůle to řídí.
A do toho kopec. Lezu po svých, dolézám přechozího, škrábu se na „kopec“ pak to „rozjíždím“. Klasicky mne dojíždí a předjíždí první závodník, pak další slečna závodnice a pak se chytám .
A zase to šlape, jedeme jedeme, a říkám si, buď mám halucinace, nebo tudy jedu podruhý. B je správně, řítíme se do prvního blátivého sjezdu podruhé. Situace stejná, terén horší ( tedy úplně špatnej). Michelin drží, opět je to buď a nebo, mostík, tentokráte doprava a po asfaltu zpět, na 50km se napojujeme na úvodní část ale v opačném směru, napadá mne, jestli pod tím sjezdem bude stejná fronta jako nad ním, ale není, šup nahoru, dolu, nahoru, na vrchu doleva a fofrem z kopce do M.B. Dojezd podél řeky, ještě registruji že mne tam někdo fotí, asi do kuriozit, cílová rovinka, na konci zatáčka a ještě jednou repete. A je to doma. Su také šťastné. Právě probíhá vyhlášení, tedy organizačně dojezd akorát na tombolu, kde se snažíme uspět stejně jako v závodě ( možná i více). Odložit kolo – marně – neberou, jen vydávají ( lepší než odebírat ale nevydávat). Tedy cesta do auta převlek, a zpět pro občerstvení, a to právě dojídám před začátkem tomboly.
Nikoho z týmu již zde nevidím,pochopitelně, jsou již asi dávno doma,tak vydýchávám dnešní akci. Tombola pokračuje, ale po dosavadních úspěších v minulých letech přemýšlím o tom, že se tohoto příště nezúčastníme.Jasně, zase i druhé místo je pryč, teď tam dotáhli nějakou velkou těžkou bednu, první cena nosič kol na tažné zařízení. Nosiče máme, tak tady bychom mohli uspět mne ještě napadá. Chvilka napětí ( pro někoho tedy) a nevěříc vlastním uším, slyším od spíkra Tomáše Hauptvogela své startovní číslo !!!!!!!!!!!!. Snažím se rozběhnout k podiu, ale 150ti %ní nasazení v závodu je znát, tak jen docházím, ukazuji číslo a přebírám cenu . Pořadatel mi nabízí že mi s tím pomůže, ale s hrdostí odmítám. Bohužel. Pro mne . Těžký a velký to bylo jak základna hovězího steaku ( nechci psát jako kráva) a to že parkujeme na nejvzdálenějším místě od podia, to snad byl osud. Víc než závod mne asi dodělalo toto..
Ale zase jednou jsme se aspoň zviditelnili .
Těchto pár řádků o závodu píši pro info lidem vepředu od lidí zezadu a konec konců nejen jim…..
A co dál ?
KPŽ TRUNOV nebo Král Šumavy 2010 …………..? těžké rozhodování, posuďte sami:
Trutnov Král
Délka 53km 70km
Převýšení 1800m cca 1800m cca
Limit 5hodin 7hodin
Nevím, a jak u Vás ?
VK 22.5.2010